Stránky Sideways běží již nějakou dobu a za tu dobu jsem se setkal s různými návrhy na zveřejnění článků od různých externistů (např. tato Sil80), nebo jsem dokonce někoho přemluvil aby napsal článek z místa kde byl (jako např. článek ze Zeleného pekla). O článku, který si budete moci o bratrech Bezoušcích přečíst vím již dlouho. O tom, že měl vzniknout, pak také že už byl hotový, ale dostal se ke mě teprve nedávno a proto může být trochu méně aktuální.

První říjnovou sobotu se konalo poslední kolo závodů Czech Drift Series, které probíhalo v Milovicích. Drift je poměrně mladý motoristický sport, který vznikl v Japonsku a u nás se v rámci CDS jezdí teprve třetím rokem. Řidič projíždí vytyčenou trať přetáčivým smykem, přičemž se hodnotí rychlost, úhel a hlavně styl jezdce, záleží i na množství kouře od gum. Právě proto se tomuto sportu říká krasobruslení na čtyřech kolech. Láďa a Standa Bezouškové z Interwand Drift Teamu nám umožnili nahlédnout do světa tohoto v Čechách tak mladého motoristického sportu.

Je páteční, studené a mlhavé ráno a my po krátkém hledání přijíždíme do autoservisu obou bratrů, kde právě probíhají poslední přípravy před odjezdem. Každý se ujišťuje, že je všechno pečlivě sbaleno a nakládají se poslední drobnosti. Ve dvoře už stojí autobus s naloženými auty, který tým využívá tento rok poprvé, ale už teď si ho nemůže vynachválit. Umožňuje jim přepravit na závod obě auta, jedno uvnitř a jedno na přívěsu, a poskytuje jim potřebné zázemí včetně sprchy, místa na spaní a dobře vybavené dílny. Po chvíli se nám představuje Láďa i Standa a za pár minut i šéf týmu Aleš Síla. Technickou podporu týmu tvoří tři zruční mechanici, na kterých je jasně vidět obrovské nadšení a zápal pro poslední závod. V něm má totiž Standa možnost obhájit loňský titul Mistra ČR v driftu.

Do Milovic dorážíme chvíli po poledni a k mému překvapení jsme tu jako první.  Ihned se začíná s vykládáním aut a budováním depa. Kromě role drifterů se tým bez problémů a s jistotou ujímá stavby trati i pořádání afterparty.

Když je vše připraveno, začíná se s tréninkem, protože večer se neodvratně blíží. Trať v Milovicích je spíš pomalejší, ale za to hodně technická, takže je co trénovat. Ničí se hodně párů gum a přezouvá jako o život, ale navečer už trať všichni zvládají bez sebemenších problémů. Idylku poklidného večera bohužel narušuje kovový chrastivý zvuk, vycházející ze Standova BMW. Po prohlídce zjišťujeme, že diferenciál, který na autě fungoval celou sezónu, začíná vypovídat službu a mohl by se kdykoli zaseknout. Před blížící se nocí se proto kluci rozhodují pro jeho výměnu, naštěstí je jejich technické zázemí natolik bohaté, že náhradní diferenciál mají sebou. Zatímco tedy Láďa připravuje geometrii na voze Radka Petříka, Standa se za pomoci Franty Brabence pouští do výměny diferenciálu. Oba bratři jsou totiž automechanici a jejich oblíbenou značkou je BMW, tudíž se servisem této značky nemají sebemenší potíže. Na závodech se proto často stává, že když odloží rukavice řidičské, navléknou pracovní, jelikož i když jsou všichni soupeři, zůstává většina z nich hlavně dobrými kamarády.

Příjemně mě také překvapilo, že kluci nechávají ostatní driftery využívat své zázemí, ať už jsou to hevery, nářadí, nebo elektřina, vše je k dispozici pro ostatní. Většině jezdců se nedaří sehnat kvalitní sponzory právě díky tomu, že Drift je stále poměrně mladý a mediálně opomíjený sport. Jezdci tak ze svých kapes musí financovat, stavbu auta, nákup gum, palivo a jiné s tím spojené výdaje, což je již samo o sobě dost nákladné. Většina z nich tedy celý víkend bydlí ve stanech, dodávkách a někteří dokonce spí ve svých autech a nejsou proto dost odpočatí, což hodně ovlivňuje jejich výkony. Kolem osmé hodiny večer je diferenciál vyměněn, auto se spouští na zem a je připraveno na zítřejší finále. Jako by toho ale nebylo málo, zjišťuje se závada na Láďově předním stabilizátoru. Už během tréninku se jeho auto nezvykle houpalo, což se zprvu připisovalo špatně nastaveným tlumičům, ale až večer našel utržený stabilizátor a tak se musel vrátit do servisu vyrobit nové uchycení. Zbytek osazenstva zasedá ke stolu a relaxuje před zítřejším závodem.

V sobotu ráno Ladˇa  instaluje nový stabilizátor a kluci se pouští do tréninku, počasí je naprosto ideální, nebe bez mráčku, trať suchá, takže jezdci mají ideální podmínky. Mám také konečně možnost zažít na vlastní kůži Standovu jízdu a promluvit si detailně o jejich autech. Jak jsem již zmínil, mají oba rádi BMW, takže to pro ně byla jasná volba. BMW E 30 (trojková řada pro nás laiky) je technicky dokonalá, dá se pořídit za směšné peníze a její kastle vydrží cestu do pekla i zpět. Mezi  driftery  je tento model velmi rozšířený.  Obě auta jsou nově postavená pro tuto sezónu a jsou na chlup stejně upravená. Všechnu práci si Bezouškové dělali sami, čítá to úpravu a montáž pohonné jednotky z M5 o výkonu 350koní, rozšíření obou náprav, montáž závodního podvozku, vyztužení kastle bezpečnostním rámem a pak to hlavně sladit tak, aby to fungovalo. A podle toho co se přede mnou odehrává vidím jak profesionální práci  odvedli. Oba však přiznávají, že i když jsou obě auta stejná, tak každé se řídí a chová trošku jinak. A pak že auta nemají duši.

V dopoledne začíná oficiální trénink, technická přejímka vozů a od jedné hodiny už se jezdí kvalifikaci. Na start se přihlásilo pětadvacet jezdců, z toho tři nováčci, jinak většina byli již známí matadoři. Špička CDS jezdí velmi vyrovnaně, ale začíná se projevovat, o čem mnozí dříve spekulovali. Poslední závod samozřejmě rozhoduje o celkovém umístění v šampionátu a tak u mnohých jezdců je znát nervozita. Jako první to dává najevo Zdeněk Wertheim ml., ten má v mistrovství osmi bodovou ztrátu na vedoucího Standu. Pokud tedy Standa nepostoupí z kvalifikace, má Zdeněk teoretickou šanci získat titul. K jeho smůle ale oba jezdci Interwand drift teamu předvedli naprosto perfektní jízdy, Standa se umísťuje v kvalifikaci na prvním místě.

Před námi je první battle a na start se staví dvojice nejočekávanějších drifterů. Už od startovní čáry se od Standových gum valí hustý bílý kouř, jehož vůně nás provází celým víkendem. Po první výměně je stav nerozhodný, proto se jízda opakuje. Oba drifteři jedou velmi vyrovnaně, ale jsou vidět Standovi zkušenosti a klid ve vypjatých situacích. Jede bezchybně a Zdeněk se marně snaží dosáhnout takové rychlosti a úhlu, jako jeho protivník. Obě auta už projeli cílem a členové Interwand drift teamu se asi pokouší překonat světový rekord v zadržení dechu, protože čekají na výsledek rozhodčích. V tu chvíli se z reproduktorů ozývá pouze jméno: Standa Bezouška! Všem je jasné, že si právě v této chvílí získal titul Mistra České republiky v driftování pro rok 2009. Svojí skvělou jízdu předvádí až do konce dne, protože si stejně jako ze Strahova odváží i vítězství z Milovického závodu. Standův bratr Láďa se stihá prodrat na čtvrté místo, přičemž cestou vyřadí průběžně třetího Radka Petříka, kterého nakonec o jeden bod předstihl Tomáš Kodera.

Víkend strávený jízdou bokem mě mile překvapil, jak už jsem několikrát psal, je to mladá disciplína, která se stále rozrůstá. Vidím v ní velkou budoucnost a myslím, že brzy zaujme místo vedle velikánů jako jsou Rallye, nebo okruhové závody. Vždyť v Japonsku a USA tento sport živí již druhou generaci profesionálních závodníků v jejich sérii Formula Drift. Pokud tedy hledáte něco neokoukaného, přijďte příští rok podpořit tyto jezdce na jeden z našich autodromů v Mostě, Brně, okruh v Sosnové, nebo na Strahov, kam by se měla akce přesunout. Určitě nebudete zklamáni.