Normálně by byl tento článek zařazen do sekce Daddy’s drift car, kam Opel Kadett C rokem výroby patří (1973-1979), tento kus je konkrétně z roku 1976. Jenže tento kousek byl natolik pozměněn novodobou technikou, že by to nebylo uplně správně. Pod kapotou se nám usadil motor se zkratkou S38B36, ten kdo se vyzná v motorech BMW už tuší, která bije. Jedná se o řadový šestiválec 3,6litru s první verze E34 M5. Tento motor má v sérii 315koní a 361Nm, to ale Mikkovi Viitalenovi nestačilo.

Jak už to tak u závodních aut bývá, i toto auto prošlo několika evolucemi. Mikka Viitala tento vůz koupil už jako závodní speciál, který jezdil závody ve Finsku, takže měl dobrý základ, ale autu chyběl výkon pro drift. První evoluce tohoto auta byla zástavba zmiňovaného motoru do kastle Kadetta C. Motor dostal zkrácené sání bez airboxu, standalone řídící jednotku Tatech a 3″ výfuk, který si Mikka dělal sám. Výkon se tak pohoupl na 371 koní a kroutící moment na 420Nm. Tato první evoluce měla žluto bíle zbarvení a méně výrazné kola.

Druhá Evoluce (ta dnešní) se změnila zbarvením, ale hlavní změnou je montáž kompresoru, který navýšil výkon na odbržděných 402koní a 530Nm při tlaku 0,6bar. Výkon není podle Mikkovích představ, takže se bude ještě ladit a upravovat výfukoví systém. Zástavba kompresoru si vyžádala i drobné změny na motoru a to upravený olejový systém (nová olejová pumpa, větší chladič oleje a upravená olejová vana), vývod mazání kompresoru, zvlášť vyrobený airbox a intercooler pro chlazení vzduchu z kompresoru. O přísun benzínu ze závodní nádrže RCI se stará nízkotlaká pumpa Carter a hlavní benzínová pumpa Bosch, tento systém používá tzv. fuel colector tank, do které se shromažďuje benzín z nádrže a pak teprve do motoru.

Přenos kroutícího momentu na kola zajišťuje sériová spojka z M5 E34, sportovní převodovka Getrag 280 a zadní differenciál z Opelu Omega, který je zavařený.

Zadní náprava je v zásadě upravenou z Opelu Omega A bez pomocného rámu, ramena jsou usazena na nastevitelných 16mm unibalech, zadní stabilizátor je nastavitelný, zadní uložení tlumičů upraveno, nyní mají pružiny poměr 12kg/mm, tuto sílu tlumí tlumiče GAZ a je možno upravovat světlou výšku. Na přední nápravě jsou zesílená horní ramena, dolní pak přepracovány tak (společně s řízením), že rejd je nyní 55° a ackermann je skoro odstraněn. Přední náprava není celá osazena unibaly, nýbrž urethanovými silentbloky. Tlumiče jsou nastavitelné značky Koni. Řízení bylo upraveno natolik, že nyní je 2,5 otáčky od dorazu k dorazu.

Brzdový systém byl také významně upraven, začíná konzolí značky Tilton (brzdoví pedál a válec), dále pak odpojovač zadního okruhu a hydraulická ruční brzda D2. Přední brzdy (třmeny a kotouče) jsou Opelu Omaga A, kotouče s průměrem 296mm. Zadní brzdy jsou pak původní přední (třmeny), kotouče jsou 280mm vnitřně chlazené od BMW a desky jsou Ferodo DS3000.

Když se podíváme na karoserii, tak nemůžeme přehlídnout Lexmaulin bodykit, který auto rozšiřuje o 200mm vzadu a o 120mm vpředu. Z laminátu je vyrobena kapota, přední blatníky, zadní blatníky, víko kufru, a pravé dveře. dveře nemají vnitřní výplně a jsou zevnitř zakryty karbonovými panely. Všechny okna, kromě čelního jsou z polykarbonátu. Dalším důležitým prvkem karoserie je klec, na kterou je uchycena zadní náprava a differenciál. V interiéru pak nalezneme sedačku Cobra Monaco a 3″ 6-ti bodové pásy.

VIDEO z finské driftové scény.